Analýza vývoje vnímání národní identity nemeckou CDU v letech 1990-2009/

Abstract

Formování postoju Christlich Demokratische Union (CDU) v otázkách spojenÿch s percepcí národní/evropské identity proslo v uplynulÿch 20 letech vÿraznou proménou. Tato skutecnost se netÿkà pouze vÿhradné CDU, ale ve vëtsi ci mensí míre vsech relevantních politickÿch stran v rámci némeckého poütického systému. Cílem textu je analytickÿ pohled na promehující se píístup CDU ke zminënÿm fenoménum v uplynulÿch 20 letech2 aplikováním konceptu path dependency. Základním píedpokladem tohoto konceptu je souvislost po sobe následujících událostí. Nelze vnímat urcitÿ okamzik jako samostatnÿ fenomén, ale je nutné vzít v potaz cas, motivad a prostor události. V kontextu zkoumání institua koncept path dependency zahrnuje také jejich pravidla, normy a ideje, které utváíejí sociální interakce instituce (Ebbinghaus 2005:6). Die Piersona (2000, 2004) je prvotním hybatelem zmény struktury, nebo institucionáiního nastavení, krizovÿ moment (critical juncture), kterÿ v závislosti na kontextu situace zpusobí jiz zmínénou zménu. Pro úcely zkoumání vyvoje vnímání národních percepcí CDU jsem casové období rozdélil do následujících úseku: 1990-1998; 1998-2002; 2002-2009. Pozornost bude vénována zejména období 1998-2002, kdy CDU jakozto opozicní strana celila ekonomickÿm problémum Némecka, zásadní redefinici nëmecké integracní politiky a v poslední radé také v tomto období CDU zaznamenala dvé po sobé jdoucí volební porázky od sociální demokracie. Vycházeje z konceptu path dependency, text se zaméruje na proménu vnímání národních percepcí CDU z perspektivy definovanÿch krifi, nebo spíse momentu, reagujících na proménu vnéjsího prostredí a jejich následnou reflexi ve volebních programech.

I près púvodní pozitivní vyhlídky, strana ve volbách byla opét porazena SPD (Roth, Jung 2002). Jedním z hlavních duvodu porázky byla neoblíbenost bavorského politika v celonëmeckém kontextu. Tentó fakt potvrzuje, ze strana nebyla schopna vygenerovat silného kandidáta. Souëasnë Stoiberovo angazování a uzsí spolupráce CDU a CSU (poprvé ve volbách strany vystupovaly s jednotnym volebnim programem) se promítly do volebního programu.12 Tentó okamzik lze také chápat jako upozadéní priorit CDU ve prospëch CSU v momentë, kdy se CDU pokousela nalézt adekvátní odpovëd' na stranickou krizi. Uzsí spolupráce s CSU a s tím související intenzivnéjsí vnímání konzervativních témat je zajímavé sledovat v kontextu celonémecké debaty o integraéní politice. V jejím rámci doslo k zásadnímu uvolnéní pravidel pro získání némeckého obéanství. S príchodem Angely Merkelové do ëela CDU se strana pokousí o modernizaci nejen svych tradiéních témat, ale také o promënu chápání vztahu jedince a spoleénosti a samozrejmé také vztahu vuéi církvím (Lau 2009: 169).13 Ukonéení se éasové shoduje s vyvrcholením nëmecké integraéní debaty a s tím související zásadní proménou oficiálních postoju strany vuéi integraéním tématúm.

Pfi pouziti konceptu path dependency na vyvoj národních percepci lze sledované období rozdëlit do následujících fází. V období do roku 1998 dochází pouze k díléím zmënàm, které reflektují vyvoj prostfedí, ve kterém se aktér pohybuje. Nicménë soubëh politickych a institucionálních zmën v období od roku 2002 do roku 2005 lze oznaéit jako poéátek stabilizace strany v poslední dekádé. V tomto smyslu krize CDU (v období 1998-2002) znamenala promënu vnímání národních priorit v reflektující proméñující se kontext nëmecké politiky a stejnë tak projekci vlastnich pozmënënych priorit. Pri blizsím pohledu na promënu priorit CDU se nabizi zajímavy obrázek, ktery dostal jasné kontury v poslední ëàsti sledovaného obdobi (2005-2009). Jedná se o prizpûsobeni se nëmeckého politického a spoleëenského kontextu v oblasti imigrace. Zde se CDU vyraznë prizpûsobila politice ostatních relevantních stran. Z velmi vlazného postoje k cizincûm zijícím v Nëmecku se posunula k relativnë inkluzivnimu mainstreamu nëmecké debaty o budoucím etnickém usporádání. Druhym bodem je postupnà promëna evropské politiky. CDU postupnë opustila neochvëjnou podporu nadnárodní integrace. Ta byla nahrazena reflektováním vlastnich národních zájmu a snahou o píenos nëmeckych principu na evropskou úroveñ. V tomto ohledu se jedná o protichudny vyvoj oproti levicovym stranâm nëmecké politiky, které v souëasné dobë tvoíí hlavní podporovatele nadnárodní integrace zejména v jeji obëanské rovinë. Ve srovnání s imigraéní politikou nelze hovoíit o píizpusobení se kontextu nëmecké debaty, ale o projekci vlastnich programovych priorit. Tentó trend je postupnë viditelny v programech od roku 1998. Lze potvrdit, ze krize (roku 1998) vyvolala zmënu institucionální ch a politickych priorit, která byla v delsim ëasovém horizontu úspésná (vítézství ve volbách v letech 2005 a 2009). Strana dokázala úspésné inkorporovat zmënu kontextu politiky a souëasné krizové období vyuzít pro v jednotlivych programech ietëzici se promënu evropské politiky.

Headnote

Abstract: Analysis of the Development of the CDU's Perception of National Identity Between 1990 and 2009

The paper aims to explain the development of the perception of national identity of the Christian Democratic Party (CDU), the strongest German political party in the past few decades. The paper focuses on election manifestos for the 1990, 1994, 1998, 2002, 2005, and 2009 elections. For this purpose, each manifesto is examined according to up to five analytical categories - such as values, nation, Europe, threats, and society. These categories explore the party's perception in a wider context instead offocusing only on direct references to national identity. The analysed period was divided into three phases with an emphasis on the internal crisis between the years 1998 and 2002. The crisis influenced policy priorities; therefore the perceptions of elements belonging to national identity were changed in order i) to gain victory in the general elections in 2002 and 2005, and ii) to reflect properly the state of German society. Therefore, significant policy shifts were made. These policy changes show how the party successfully integrated societal demands and preferences over the past decade. Thank to this, the CDU incorporated both conservative and liberal elements. This is evident in the case of incorporating liberal elements such as homosexual partnerships while, at the same time, actively stressing the importance of defending national interests.

Keywords: CDU, national identity, European integration, political parties

1. Úvod

Formování postoju Christlich Demokratische Union (CDU) v otázkách spojenÿch s percepcí národní/evropské identity proslo v uplynulÿch 20 letech vÿraznou proménou. Tato skutecnost se netÿkà pouze vÿhradné CDU, ale ve vëtsi ci mensí míre vsech relevantních politickÿch stran v rámci némeckého poütického systému. Cílem textu je analytickÿ pohled na promehující se píístup CDU ke zminënÿm fenoménum v uplynulÿch 20 letech2 aplikováním konceptu path dependency. Základním píedpokladem tohoto konceptu je souvislost po sobe následujících událostí. Nelze vnímat urcitÿ okamzik jako samostatnÿ fenomén, ale je nutné vzít v potaz cas, motivad a prostor události. V kontextu zkoumání institua koncept path dependency zahrnuje také jejich pravidla, normy a ideje, které utváíejí sociální interakce instituce (Ebbinghaus 2005:6). Die Piersona (2000, 2004) je prvotním hybatelem zmény struktury, nebo institucionáiního nastavení, krizovÿ moment (critical juncture), kterÿ v závislosti na kontextu situace zpusobí jiz zmínénou zménu. Pro úcely zkoumání vyvoje vnímání národních percepcí CDU jsem casové období rozdélil do následujících úseku: 1990-1998; 1998-2002; 2002-2009. Pozornost bude vénována zejména období 1998-2002, kdy CDU jakozto opozicní strana celila ekonomickÿm problémum Némecka, zásadní redefinici nëmecké integracní politiky a v poslední radé také v tomto období CDU zaznamenala dvé po sobé jdoucí volební porázky od sociální demokracie. Vycházeje z konceptu path dependency, text se zaméruje na proménu vnímání národních percepcí CDU z perspektivy definovanÿch krifi, nebo spíse momentu, reagujících na proménu vnéjsího prostredí a jejich následnou reflexi ve volebních programech.

Cílem textu je odpovédét na následující vyzkumné otázky:

i) Jak ovlivnilo krizové období formování národní identity CDU - zda doslo k zásadní redefinici vnímání národní identity, ci zda lze vysledovat postupnÿ vyvoj bez ohledu na krizové období?

ii) Vezmeme-li v potaz volební vítézství v letech 2005 a 2009, lze pfedpokládat, ze pfeklenuti krizového období probéhlo úspésné. Lze v analyzovaném období vysledovat dlouhodobé trendy promény sirsího kontextu nez byla promena v letech 1998-2002?

Uvodní cást textu shrnuje reflexi zkoumání národní identity v némeckém prostfedí a pfedstavení konceptu path dependency. Následující kapitola nabízí strucny vhled do formování nëmecké evropské politiky v kontextu poválecného evropského dédictví Konrada Adenauera, po níz v jednotlivych casovych obdobích následuje analyza volebnich programû, ve které se zamëfuji na následující oblasti: Evropa, národ, hodnoty, spolecnost a hrozby. Na jejich základé jsou zkoumány volební programy. Vlastní analyza postupuje chronologicky po jednotlivych volebnich programech podle stanovenych kategorií. V závéru shrnuji tendence vyvoje vnímání národních a hodnotovych priorit a pomocí konceptu path dependency se pokousím odpovédét na otázky zachycující dlouhodobou dynamiku vyvoje.

2. Reflexe vÿzkumu problematiky národní identity

Vÿzkum formování národní identity politickych stran se v némeckém prostfedí netésí pfñis velké pozornosti. Tématu vyvoje národní a evropské identity se intenzivnë vénoval napf. Thomas Risse (2002, 2007, 2010). Z hlediska strategické kultury a jejiho pfesahu do nëmecké zahranicni politiky nëmeckou národní identitu zkoumal Hans Maul (2002, 2007). V obecném kontextu se formováním národní a evropské identity dlouhodobé zabyvá nestor soucasné nëmecké fñozofie Jürgen Habermas (2006, 2010), jenz se soustfedí na koexistenci nadnárodní spolecenské struktury s národní. Tématu vnímání a formování identity ve spolecnosti se v nëmeckém prostfedí vénuje napf. Jörg Zirfas (2010). Spolecnym bodem téchto prací je velmi zdrzenlivy pfistup k problematice vztahu národní identity a politickych stran, resp. to, jakym zpûsobem strany formují své pojetí národní identity. Je tíeba uvést, ze právé proto text zachycuje relativnë dlouhé období tak, aby bylo mozné obsàhnout dlouhodobé vlivy püsobící na politické strany a spolecnost obecnë: z pozice ohrozeni politickych stran populistickymi tendencemi (Lochoki 2012; Decker 2007); politicko-filozofickÿm pfístupem zaméfujícím se na utváíení spolecenského kontextu (Hacke 2006); vyvojem pojetí evropské politiky politickymi stranami, kterym se zabyvá napf. Gisela Müller (2007). Velmi zdafüou analyzu nëmecké historické paméti a její pfesah do formování spolecenského prostfedí nabízí analyza Miroslava Kunstáta (2011). Ten se vénuje vyznamnÿm soudobym momentum a jejich transkripci do obecného (národního) povëdomi.

Je zfejmé, ze reflexe národní identity - obzvlásté politickych stran - není populárním pfedmétem vÿzkumu. Text neusiluje o normativní konstatování sméfující k odsouzení/podpofe utváfení identity politickymi stranami, ale povazuje skutecnost, ze politické strany a spolecnost jsou ve vzájemné interakci, za dany fàkt. Z tohoto pohledu je zfejmé, ze i pfes absenci deklarované snahy o ovlivnování spolecenského diskursu politickymi stranami tentó procès probíhá pfirozenë. Pouzitim konceptu path dependency se otevírá prostor pro analyzu zaméfenou na sledování proméñujícího se formování národní identity nikoli na základé zkoumání narativu národní identity, ale zapojením rámce zkoumajícího promenu identity. Z tohoto düvodu se text zamëruje zejména na proméñující se formování identity, nikoli na normativní hodnocení konceptu identity v pripadë CDU.

a. Koncept path dependency

Vÿse zminëny prístup ke zkoumání sociálního prostredí - zejména institucí - se v sociálních a ekonomickych védách stal v poslední dobé znaéné populárním. Aékoli se velmi éasto pouzívá ke zkoumání institucionálních zmën nebo celého institucionálního rámce uréitého prostredí, níze uvedeny príklad Bruna Pañera ukazuje moznosti aplikace path dependency kvyzkumu zmën v oblasti policy. V tomto pripadë jsem se pokusil pouzít zminëny koncept na ménë snadno uchopitelnou oblast policy - národní identitu. Stejnë tak pouziti volebních programu neni typickym podkladem pro pouziti konceptu path dependency. Nicménë volebni programy souméritelné zachycují vyvoj vnímání zkoumanych tendencí a jsou siroce povazovány za relevantní zdroj dat o vyvoji politickych stran. Zjednodusenë lze prístup definovat chápáním budoucích událostí na základé událostí minulych, kdy historie hraje zásadní roli pro pochopení zmëny/události. Koncept nechápe vyvoj prostredí lineàrnë, ale na základé tzv. rostoucích vynosu (increasing returns). Dûlezitou roli zastává také éasová dimenze, nebot' správné naéasování zmëny prinásí institucí komparativní vyhodu v rámci prostredí (Ebbinghaus 2005; Fetzer 2009).

Analyticky prístup k path dependency lze rozdëlit na dvë éásti: deterministickou a krizovou (road juncture). Deterministicky zpûsob klade dûraz na vliv prostredí, resp. ostatnich aktérû, kterí ovlivñují aktéra postaveného pred nutnost volby do té míry, ze pri vybéru postupu se rídí ostatními aktéry. Ebbinghaus (2005: 6) tentó koncept nazyvá "vyslapaná cesta" - aktér podléhá vlivu prostredí a tím znemozñuje zásadní zvrat nebo novy impuls ve vyvoji. Systém, ve kterém se aktéíi pohybují, je zpravidla uzavfeny a nabízí velmi omezené moznosti pro jeho promënu. Z tohoto pohledu je systém velmi neefektivní k prosazení zmëny. Ty musí probíhat souëasnë s co nejvétsím poëtem aktérû, aby doslo k dlouhodobému prezití instituce. Tentó prístup mûze vysvétlit spíse procesy s dlouhou éasovou perspektivou neaspirující na zásadní redefinici systému. Druhy koncept klade ve vëtsi míre dûraz na samostatnost zvoleného resení aktéra. Zvoleny zpûsob mûze obsahovat inovativní prvek, ktery zpûsobi promënu (vnitrního) prostredí aktéra.

Siroky konceptuální rámec nabízí Paul Pierson (2000, 2004), ktery chápe závisly historicky a/nebo ëasovy procès jako souslednost sebe posilujících události. Právé souslednost povazuje Pierson za zásadní, nebot' i událost malého vyznamu mûze podnítit dalsí zmëny. Bez príhodného naéasování a bez minulé souvislosti by událost nedosáhla natolik zásadního dopadu. Zároveñ je procès ve své poéáteéní fázi - Pierson ji definuje jako jiz zminovanou krizi - otevren novym vlivum. Systém se s postupujícím éasem stává uzavrenëjsim, a zamëruje se na partikulární promënu (Pierson 2000: 77). Koncept zahrnuje tri základní fáze - v první dochází ke krizovému okamziku, ktery vytvárí prostor pro reakci/zmënu prostredí; v druhé fázi se utvárí reakce na událost a rozhodnutí pro vybér resení; v koneéné, tretí fázi pak reakce narusí dosavadní rovnováhu. V Piersonovë chápání je základním bodem zmëna (criticaljuncture), která se nachází na poéátku i na konci procesu. Mahoney (2000) k této argumentad dodává, ze krizová událost vpojetí path dependency vyvolává fetézec vzájemné souvisejících událostí, které nemohou byt vysvétleny bez rádného uchopení kontextu události.

Pri aplikování konceptu path dependency na institucionální aktéry Pierson dospívá k závéru, ze krizové momenty pozitivné prispívají k vyvoji institucí tím, ze pozitivní zpémá vazba vytvárí prostor pro zvétsování vlivu instituce (increasing returns). V této souvislosti definuje tfi mozné zpúsoby postupu: zásadní poéáteéní zmëna, která vyzaduje dlouhodobé nasazení instituce k návratu pocátecní investice; druhou mozností jsou tzv. ucební efekty, pfi kterych instituce vice vychází ze svych zkusenosti; nebo zamëfenim se na partikulární eñe nemající za cil zmënu struktury instituce.

Naopak Paüer (2008: 28-30) na pfñdadu reforem kontinentálních sociálních systému argumentuje, ze i ke zmënë politiky nemusí dojit nutnë na základé krizového vyvoje vyvolávajícího nutnou zmënu. Pailer uvádí, ze krizovy okamzik je sice vhodnou záminkou pro uskuteënëni reforem/zmën, nicménë se nejedná o podmínku zásadní. Die nëj je naopak nezbytné brât dostateënë v potaz dlouhodobÿ vÿvoj. Pañer (2008: 29) uvádí, ze ménë vÿznamné zmëny (nejnizsí úroveñ zmën) nenarusí institucionální strukturu z duvodu spëti s minulou zkusenosti, ale zpusobi zmënu vnitfního uspofádání priorit. Druhou úrovní je vytvofení novÿch policy instrumentu reagujících na zmënu prostfedí. Vnímání národní identity lze oznaëit za oblast, která nepodléhá nutnosti akutní (paradigmatické) zmëny. Toto schéma lze vztáhnout na problematiku vÿzkumu politickÿch stran, kdy první úroveñ zpusobi zmënu programovÿch priorit v návaznosti na priority obsazené v minulÿch programech. Druhá úroveñ pak znamená zásadní zmënu minulÿch priorit a souéasné nové instrumenty (policy priority). V souvislosti se zkoumáním formování národní identity je tíeba zmínit, ze tato oblast zpravidla nepodléhá dramatickému vÿvoji, tedy v tomto konkrétním pfípadé i pfes defmované krizové období CDU. Vzhledem k tomu, ze se soustfedím na zachycení vyvoje ve volebních programech, a nikoli na institucionální promëny, lze tentó koncept vztáhnout na proménu programovÿch priorit uvedenÿch v programech. První úroveñ lze vztáhnout na zmënu struktury priorit, druhou úroveñ na nové programové body v kontextu vyvoje prostfedí, ve kterém se strana pohybuje.

Aëkoli vÿzkumy pracující s konceptem path dependency jej aplikují spíse na rovinu policy na národní úrovni (pfipadnë v komparativní perspektivé) éi na dynamiku vyvoje institucí, path dependency pfedstavuje vhodnÿ nástroj i pro analÿzu politickÿch stran. V tomto pfípadé se soustfedím na proménu roviny policy CDU v oblasti formování národní identity. Múze se zdát, ze problematika národních percepcí je pfñis fluidní fenomén. Avsak na rozdíl od prakticky orientovanÿch politik vnímání národní identity zachycuje hlubsí procesy probíhající v politické stranë. Jedná se o reflexi proméñujícího se vnéjsího prostfedí (pozadující napí. liberalizaci némecké imigraéní politiky) a vnitfních problémû (prohrané volby v letech 1998 a 2002, hledání nové vúdéí osobnosti). Právé analÿza téchto procesú pomocí konceptu path dependency nabízí ucelenÿ rámec, jak nahlízet na vyvoj nejdúlezitéjsí némecké politické strany.

b. Vÿzkumnÿ postup

Analÿza volebních programú byla provedena kvalitativní metodou, jejímz cílem nebylo poéítání frekvence zmínéní hledanÿch pojmû, ale celkovÿ kontext a vyznéní sdëleni zkoumanÿch témat. Nelze se soustfedit pouze na mechanické analyzování jednotlivÿch pojmû, ale na celkové "poselstvi" volebních programú. Politické strany ve svÿch programech odrázejí rozlození spoleénosti a ve volebních programech na tuto skuteënost patfiënë reagují. Na tomto stavu spoleénosti zpravidla politické strany definují nejdúlezitéjsí hodnotové pilííe strany, které se zároveñ mezi jednotlivÿmi volebními periodami proméñuje. Hlavním cílem je zachycení dlouhodobého vyvoje národních percepcí a hodnotového ukotvení. Percepce je numé vnímat jako formu odezvy, resp. reakee politickÿch stran (v tomto pfípadé CDU) na uréité spoleéenské prostfedí v jednotlivÿch volebních obdobích - jak reagují na spoleéenské problémy a jak je následné transformují do volebních programú; jakÿm zpúsobem vsazují tyto hodnotové priority do kontextu "reálné politiky". Volební programy slouzí nejen k artikulaci témat, kterÿmi se politické strany pokousí zaujmout volice, ale také zachycují reflexi stavu spolecnosti. Déje se tak v cástech zachycujících hodnoty a ideové ukotveni strany (zpravidla préambule), ale i v cástech reflektujících jednotlivé politické oblasti.

Do analyzy jsem nezahrnul dokumenty zabyvající se dlouhodobÿm smérováním politickych stran, a to z duvodu mensiho durazu na snahu o zaujmuti volicû, s címz souvisí primární koncentrace na stranické hodnotové priority. Z dûvodu prípadného rozmélnéni analyzy jsem do práce nezahrnul programy pro volby do Evropského parlamentu, ale soustredil jsem se na genezi percepcí v rámci národních volebnich programû.

Pri analyze volebnich programû jsem se zaméíil na definování a vnímání následujících fenoménû: percepci pojmû národ* a stát jako takové, snahu o definování teritoriální a spolecenské jednoty zemé, prístup k národnostním mensinám, resp. k integraci mensin v Nëmecku, postoj k prohlubování integrace EU (jednotlivé smluvní revize ES/EU, zavedení jednotné mëny euro).

V textu casto operuji s terminent evropská/národní, resp. spolecenská identita zemé. Jak vyplyvá z vyse uvedeného odstavce, tëmito termíny rozumím príslusnost jedince/obcana ke spolecnému celku, tedy v pripadé politické strany se jedná o definování vztahu jedince se sdüenÿm (politickym) celkem. Jedná se o vyjádrení vztahu politické strany vûci spolecenskému a politickému systému, uchopení a definování národní a evropské jednoty. Dále v tomto procesu spattit definování hodnotového smérování spolecnosti (resp. státního ûtvaru) a komunikace s obcany/volici.

3. Analÿza volebnich programû

V následující cásti se budu podrobné chronologicky vénovat jednotlivym volebním programúm. Analyza kazdého z sesti volebnich programû je doplnéna tabulkou znázorñující detailní kategorizaci pro kazdy volební program a pro prehledné rozclenéní politickych priorit. Rozdélení do tematickych kategorií tak je dobrym vodítkem pro schematické sledování vyvoje strany v jednotlivych kategoriích, prípadné vzniku zcela nové kategorie. Rozdélení percepcí a politickych krokû bylo rozdéleno do následujících cástí:

* Evropa: vnímání integrace EU, prohlubování institutu evropského obcanství, jednotlivé politické kroky ovlivnující prohloubení prípadné zvolnéní nadnárodní integrace a projekce némeckého pohledu na evropskou integraci, respektive píenos némeckych priorit na úroveñ EU.

* Národ: jak strana chápe jednotu a celistvost státu, prístup k integraci migrantú zijících v Némecku, vztah s etnickymi Némci ve státech byvalého vychodního bloku a postoj k získání némeckého obcanství.

* Hodnoty: jak politická strana chápe svou roli ve zprostredkování hodnotového systému mezi jedincem a spolecnosti, jaké jsou hodnoty zastávané politickou stranou a jak strana chápe prosazování téchto hodnot v rámci spolecenského usporádání.

Mimo vyse uvedené tri kategorie jsem definoval dalsí dvé minoritní kategorie, které reprezentují rozdílny prístup zejména ke kategoriím hodnoty a národ. Pro lepsí prehlednost v analyze jednotlivych programû jsem se rozhodl pro preciznéjsí rozrazení zkoumanych percepcí. Tyto kategorie jsou prítomny pouze u nëkterych volebnich programû, jejich plosné zafazení by mohlo vést k vágním poznatkûm.

* Hrozby: jak strana definuje spoleëensky nebezpecné jevy ohrozující spoleëenskou integritu zemé.

* Spoleënost: vnímání spoleénosti jako základního prvku v hodnotovém usporádání zemé.

a. Obdobi1990-1998, analyza volebnich programû

Kontext nèmecképolitiky po roce 1989

Pád Berlínské zdi znamenající (mozné) sjednocení Némecka nebyl pro tehdejsího kanclére Helmuta Kohla automatickou samozrejmostí. Z tohoto pohledu je zajímavé sledovat, jak záhy po pádu zdi doslo k nastolení tématu sjednocení jako hlavní priority tehdejsího politického diskursu a jak doslo kprojekci témat sjednocení Némecka do volebnich programû pro volby do Spolkového snému. Ve stejné dobé probíhající vyjednávání o podobé Smlouvy o EU, z néhoz vyplynul mimo jiné institut evropského obéanství, znamenala spojení dvou vyznamnÿch procesú formující spoleëenskou a politickou identitu Némecka. Na jedné strané snaha o uchopení jednoty Némecka za situace, kdy Spolková republika Némecko (SRN) a Némecká demokratická republika (NDR) se nacházely v diametrálné rozdílné politické, spoleëenské a ekonomické situaci, a dúraz na podporu evropské integrace na strané druhé. Prosazování tëchto cilû je zajímavé sledovat také za situace, kdy se po otevrení spolupráce se státy vychodního bloku naskytla moznost navázání kontaktu s nëmeckymi mensinami v zahraniéní.

CDU byla zejména v první poloviné 90. let rozkroéena mezi dvéma na první pohled protichûdnymi procesy - silnou podporou evropské integrace a podporou némeckych mensin v zahraniéní ve formé podpory sestéhování (návratu) do Némecka.4 Na poéátku 90. let lze CDU spatfit jako nejvyraznëjsi politickou sílu podporující prohloubení a rozsírení nadnárodní integrace EU (Scheuer, Schmitt: 2009: 583). Byl to právé Helmut Kohl, kdo vprûbëhu vyjednávání Smlouvy o EU spojil nëmeckou budoucnost v EU tak silnë, ze pfijeti spoleëné mëny oznaëil následovné: Euro je otá^kou války, nebo mint (Banchoff 1999: 174).5 Lze namítnout, ze v némeckém prostredí panuje silny pováleény konsensus v otázce podpory evropské integrace, a tudíz není nutné brát Kohlovu roli za stézejní, nicméné právé jeho role, respektive role CDU, byla pro formování tohoto dominantního politického prístupu zcela zásadní.6

Upozad'ující role kfest'anskych hodnot v nëmecké a celkovë západoevropské spoleénosti znamenala v prípadé CDU otázku, jak transformovat svou kíest'anskou tradici ve smyslu definice a prosazování hodnot.7 Procès sekularizace spoleénosti nabyl na intenzité na poéátku 90. let. Zároveñ doslo k rozpadu vychodního bloku a konzervativní éást politického Spektra ztratila jeden za svych argumentú pro prosazování hodnot kfest'ansko-demokratické politiky.

Volební program 1990

Volby do Spolkového snému konané v prosinci 1990 byly prvními volbami znovusjednoceného Némecka. Volební program pro tyto volby byl utváren v dobé, kdy probíhalo vyjednávání o sjednocení zemé, a Némecku se otevrela cesta k navázání kontaktu se sousedními státy na demokratické bázi v regionu strední a vychodní Evropy. Tyto události, které byly v dobë konání voleb prakticky pouze rok staré, znamenaly pro CDU nutnost rychlého jednání a vytvorení nejen politickÿch nástroju, ale hlavnë spoleéného rámce pro národní jednotu. Vezmeme-li tyto události v kontextu vyjednávání Smlouvy o EU na úrovni ES, nabízí se velmi pozoruhodnÿ pohled na pristup CDU k národní/evropské identité. Ukazuje se, jak byl pristup CDU v zásadé rozkroéeny, ëi spíse nejednotny.

Vertikální imperativ evropské integrace CDU lze spatrit v otázce obecného prístupu k evropské integraci jako nástroji ke smírení národu a kultur v Evropë. V kontextu dalsího vyvoje CDU je ponëkud prekvapujici, ze v ostatních volebních programech se problematika evropské integrace neobjevuje v takto komplexní podobé. Zmínku o roli a síle nëmecké marky lze vnímat jako substitua nëmecké jednoty. Aékoli volebni program se takto jasnë nezmihuje, dûraz kladeny na roli národní mény - vyraznë vyssí nez jen pouhy platební prostredek - napovídá o roli povédomí o ekonomické hodnoté némeckého hospodárství.8 Pri pohledu na spoleéenskou situaci, ve které probíhaly volby v roce 1990, je s podivem, nakolik byla upozadéna role deklarovanych hodnot spoleénosti. Kromé zmínky o pluralismu lze nalézt v programu pouze konstatování role církví (mysleno krest'anskÿch) na revoluci v roce 1989. Tentó fakt je o to zajímavéjsí, ze volby v roce 1990 je mozné vnímat jako ty, u kterych lze oéekávat vzletná (tradiéní) hodnotová zvolání vyplyvající ze situace sjednocení Némecka a role kíest'anství, jez se podílelo na ukonéení Studené války.

Volebni program 19949

Jakkoli se volebni program z roku 1990 mohl zdát jako dozvuk dominance západního Némecka nad nové sjednocenÿm státem, následující manifest jiz zretelnéji reflektuje nové spoleéenské problémy - nerovnomërnÿ ekonomicky vyvoj, hospodárská transformace vychodnich spolkovych zemí, rostouci nezamëstnanost (Chvâtal 2010: 35). To se nejzretelnëji projevuje vytvofenim kategorie hro^eb, která symbolizuje posun ve vnímání rozvoje spoleënosti. U ostatních kategorii dochází k postupnému rozpracování praktickych politickych kroku a misto prohlubování zásadních spoleëenskych otázek nastává posun do podoby reálnych politickych kroku. Tato tendence je nejvíce patrná u kategorie Europa, v níz je ve srovnání s predeslym volebním programem rozvíjeno explicitní zduraznëni nëmecké predlohy pro fungování unijní politiky a také uvëdomëni nëmeckych zájmu v evropské politice zejména v oblasti finanéní nároénosti. Druhym zásadním bodem je sirsí definování hodnot spoleënosti smërem k obéanské dimenzi.

V porovnání s programem z roku 1990 dochází kvyraznému nárustu zdurazñování role Némecka v EU a nové i v NATO a zejména k podtrhnutí vyhodnosti integrace pro Nëmecko. V této otázce je evidentní trend, ktery sleduje Udo Zolleis (2008: 186), kdy v prubëhu 90. let docházelo k nahrazení hodnotového smérování EU ekonomickymi tématy, pripadnë k ekonomizaci otázek, které byly v minulosti povazovány za hodnoty.10 Ty jsou v programu píedstaveny jako pozitivní faktor pro nëmecké hospodárství. Dalsím zajímavym bodem je snaha o utvorení mënové unie podle modelu Bundesbanky. Zde se jedná o explicitní snahu o píenesení nëmeckych zvyklostí (kultury) na unijní úroveñ. V programu dochází k prvni reflexi problematiky integrace imigrantu, coz pro CDU znamenalo de facto prvni okamzik vymezení se vuëi této problematice. Posunem volebního programu z roku 1994 je explicitní zminka jevu nebezpeénych pro spoleëensky rozvoj. CDU tak reaguje na sjednocující procès Nëmecka, ktery byl zejména pro nékteré éásti NDR spojen s vyraznym spoleéenskym a ekonomickym vykofenéním. Tentó fakt potvrzuje uvedení (stále) komunismu jako hrozby a nové vlny extremismu v nékterych éástech NDR, napr. v Berlíné. V této souvislosti je zajímavá zminka nacionalismu jako hrozby - podobné jako v programu z roku 1990 -, aëkoli v jinych éástech programu je vnímání nëmecké dominance a prospësnosti vyraznë vyssi nez v roce 1990.

Pfi analyze volebního programu konceptem path dependency lze dospët k zàvëru, ze posuny priorit ve volebním programu z roku 1994 vuëi volebnimu programu z roku 1990 byly dusledkem reflexe spoleëenského a politického prostredí. Zmëny vnímání priorit tedy nebyly zpusobeny mstitucionálním krizovym momentem, ale inkorporováním podnëtu prostredí.

b. Obdobi krize 1998-2002\ analyza volebnich programû

CDU se mezi lety 1990 a 2005 pokousela znovu upevnit svuj ideovy a hodnotovy profil. Vysledkem tohoto ponëkud nepovedeného procesu byla dominance ekonomickych témat, které odsunuly problémy se smérováním CDU na "druhou kolej" (Zolleis 2008: 238). Tentó procès vyvrcholil právé v tomto obdobi, a to za prispëni následujících faktoru: ekonomické problémy a zvysující se nezamëstnanosti zejména ve vychodní éásti zemë; tlak na promënu podoby nëmecké integraéní a imigraéní politiky a zejména dvou po sobé jdoucich volebnich porázek v roce 1998 a 2002.11 V tomto obdobi doslo také dvakrát ke zmënë predsedy strany. Po volební porázce v roce 1998 odstoupil z postu predsedy strany Helmuth Kohl. Na jeho pozici byl zvolen dlouholety predseda frakce CDU ve Spolkovém snëmu Wolfgang Schäuble. Po propuknutí skandálu se skrytym financováním CDU následujícího roku z postu odstoupil. Na prelomu tisíciletí CDU procházela velmi nepríjemnym obdobím a nebyla schopna nalézt sjednocující osobnost. Tentó procès vyústil angazováním predsedy sesterské CSU Edmunda Stoibera, bavorského zemského predsedy, jako lídra CDU/CSU pro volby do Spolkového snëmu v roce 2002.

I près púvodní pozitivní vyhlídky, strana ve volbách byla opét porazena SPD (Roth, Jung 2002). Jedním z hlavních duvodu porázky byla neoblíbenost bavorského politika v celonëmeckém kontextu. Tentó fakt potvrzuje, ze strana nebyla schopna vygenerovat silného kandidáta. Souëasnë Stoiberovo angazování a uzsí spolupráce CDU a CSU (poprvé ve volbách strany vystupovaly s jednotnym volebnim programem) se promítly do volebního programu.12 Tentó okamzik lze také chápat jako upozadéní priorit CDU ve prospëch CSU v momentë, kdy se CDU pokousela nalézt adekvátní odpovëd' na stranickou krizi. Uzsí spolupráce s CSU a s tím související intenzivnéjsí vnímání konzervativních témat je zajímavé sledovat v kontextu celonémecké debaty o integraéní politice. V jejím rámci doslo k zásadnímu uvolnéní pravidel pro získání némeckého obéanství. S príchodem Angely Merkelové do ëela CDU se strana pokousí o modernizaci nejen svych tradiéních témat, ale také o promënu chápání vztahu jedince a spoleénosti a samozrejmé také vztahu vuéi církvím (Lau 2009: 169).13 Ukonéení se éasové shoduje s vyvrcholením nëmecké integraéní debaty a s tím související zásadní proménou oficiálních postoju strany vuéi integraéním tématúm.

Toto obdobi lze chápat jako zmënu éi prerusení kontinuálního vyvoje strany z hlediska vládní úéasti, resp. vítézství ve volbách. Pri pouzití konceptu path dependency lze tentó vyvoj interpretovat jako snahu o politickou zmënu vedoucí k opétovnému vítézství ve volbách za situace, kdy strana vychází z vymezeného prostredí. Zmënu programatiky tak lze interpretovat jako retëzec událostí vycházejících nejen z reakce na mënici se kontext nëmecké politiky, ale také ze zmëny institucionálního nastaveni strany - napr. v podobë uzsí spolupráce se sesterskou CSU.

Volební program 1998

Porázka CDU ve volbách v roce 1998 znamenala nejen ukonéení éry Helmuta Kohla v éele Nëmecka, ale také vyhrocení vnitrních sporn uvnitr strany. Odstoupení Kohla z ëela CDU bylo momentem ztráty silné osobnosti, která se mimo jiné pokusila o ukotvení krest'anskych demokratu do sirsího liberálné-konzervativního filozofického rámce (Hacke 2008). CDU byla nucena celit nejen klesající popularité a nové vyvstalym problémûm sjednoceného Nëmecka, ale také nutnosti nalezení nového hodnotového profilu strany. Z programu pro volby v roce 1998 je patrné, jakÿm zpûsobem se CDU pokousí definovat své ideové ukotvení. Soubézné strana opétovné zdurazñuje národní zájmy a politickou a ekonomickou roli Nëmecka. Tentó posun je o to zajímavéjsí, ze ve srovnání s levicovymi stranami se CDU posouvá do pozice, v níz prosazuje národní zájmy, resp. prenos némeckych poütickych návrhu na evropskou úroveñ.

V analyzovaném volebním programu se kromé obecné podpory nadnárodní integrace vyrazné projevuje proména vnímání role Nëmecka v EU. Je patrné, ze étos roku 1990 byl vysttídán ekonomickou a politickou realitou a také úbytkem zájmu o striktné prosazovanou nadnárodní integraci v plné vertikální podobë - jako prevence vuéi nacionalismu, upozadéní národních cñu a prospésnosti supranacionální politické podoby EU. Nyní je vsak zrejmé, ze dochází k prosazování následujících dvou procesu: nárustu vnímání národních zájmu a prenosu némeckého pohledu na fungování EU na unijní úroveñ. První bod lze spatrit ve vnímání neúmérného finanéního zatízení Nëmecka v EU, coz predstavuje ve srovnání s predeslymi volebními programy vyrazny posun. Druhym bodem je prosazování principu subsidiarity, coz je jeden z klíéovych prvku federálního usporádání Nëmecka, a podpora spoleéné mény ve smyslu její podobné stability jako némecká marka.

K zajímavému vyvoji národních percepcí dochází v prípadé vztahu vuéi v Némecku zijícím mensinám. CDU sice deklaruje píátelskost vuéi citpncüm, ale souéasné stanovuje striktní mantinely ve vztahu k omezení pristëhovalectvi a k imigrantum zijícím v Némecku: v prípadé nerespektování stanovenych podmínek - které ovsem v programu CDU nespecifikuje - mají byt vyhosténi. Tentó prístup je ve spojitosti s podporou etnickych Némcu znakem nepripravenosti strany resit spoleéenskou situaci, jez vyrazné ovlivñuje podobu nëmecké spoleénosti. Posun vnímání jednoty Nëmecka lze spatrit ve vztahu k zemédélství - CDU tuto oblast chápe nejen ve schopnosti zásobit Nëmecko potravinami, ale také v uchopení venkova jako Z podobné perspektivy lze hodnotit také zdúrazñováni kvality nëmeckÿch vyrobkû a s tim související hrdost na nëmecky prûmysl ve formé sloganu Made in Germany. Pfi pohledu na tuto zmínku z perspektivy postupného upozad'ování zdúrazñováni tradiéních hodnot je nutné se tázat, z jakého dûvodu CDU tyto hodnoty explicitné zmiñuje. Stejné tak je nutné vzít v úvahu tvrzení o respektování národních zájmú v obecném kontextu - tedy nejen ve vztahu k EU.

Pfi srovnání kategorie národ s volebními programy z let 1990 a 1994 je zfejmé, ze dochází kpostupnému nárústu dúrazu navnéjsí respektování národních zájmú a upevnéní národní jednoty ponëkud nepíímymi prostfedky.14 Je vsak tfeba dodat, ze tyto zmény souvisejí obdobnë jako vpfípadé volebního programu z roku 1994 s reflexí spoleéenského kontextu a nejsou vyvolány vnitfní (institucionální) krizí. Tentó vyvoj je zajímavé sledovat právé v sirsím kontextu strany. V devadesátych letech dochází kpostupnému upozad'ování vlivu kíest'anské dimenze politiky - aëkoli nebyla nijak vyraznë reflektována ani ve volebním programu v roce 1990 - a zároveñ se v programech posiluje vnímání prosazování národních zájmú.

Volebníprogram 2002

Volby do Spolkového snëmu v roce 2002 lze v kontextu sledovaného období shledat jako zásadní moment pro formování národní, resp. evropské identity. V programu se objevují partikulární zmínky sméfující napf. vûëi sudetskym Nëmcûm, coz lze vnímat jako vliv úéasti CSU na formování spoleéného programu. Pro obecny kontext volebního programu je tfeba také doplnit fakt, ze CDU se v uplynulém období nacházela v opozici, a tudíz percepce evropskych témat zachycuje snahu o opëtovnë silné postavení Nëmecka v rámci EU (Jannig 2004: 312). Vliv CSU na zdúrazñováni národních témat lze mimo jiné spatíit ve vztahu k zemi jako Vaterlandu, ve zdúraznéní patriotismu a také v opétovném prohloubení dúrazu vûëi kiest'anskym tradicím.

Ve vnímání evropskych témat je zfejmá snaha vymezení se vûëi evropské politice vládní SPD a Zelenych. Ve srovnání s píedeslymi volebními programy je kladen vétsí dúraz na znovunabytí vyrazné a aktivní role Nëmecka pfi integraci EU. Aëkoli je patrná podpora nadnárodní integrace, v programu se také zfetelné objevuje dúraz na zastupování národních zájmú v evropské politice. Tato percepce navazuje na postupné zvétsující se dúraz na zastupování, resp. prosazování národních zájmú. Proto tuto zmínku nelze vnímat bez kontextu píedeslych volebních programú. Nové se také objevuje uvádéní evropanstvi jako jednoho z kliëovych prvku integrace EU. V programu je poprvé zmínéna podpora rozsífení EU, a to nejen v deklaratorní rovinë, ale rovnëz coby historická sanee pro EU. Souëasnë se CDU vyslovuje proti vstupu Turecka do EU.

V programu z roku 2002 dochází k prosazení dvou hlavních tendencí. Prvni z nich je emocionálnéjsí pfistup k národu ve formé Vaterlandu a podpofepatriotismu. Pfi pohledu na dfivëjsi volební programy je zfejmé, ze dochází k postupnému lineárnímu nárustu vnímání pojmu národní jednoty. Podporu sudetskych Nëmcû jako vyrazné prohloubení zájmu CDU o oblast pfedváleéného pobytu nëmeckého obyvatelstva, je nutné vnímat za situace, kdy CDU kandiduje spoleënë s CSU. Zájmy bavorské CSU jsou v tomto ohledu tradiéné citlivéjsí nez v pfipadë CDU. Zajímavy vyvoj zaznamenala CDU v oblasti pfístupu k imigraéním otázkám, respektive k integraci mensin do nëmecké spoleënosti. Pfistup CDU byl vyraznë "vyeentrován" a i pfes velmi rezervovany pfistup k této problematice je patrná snaha o odmítnutí explicitniho negativniho postoje. CDU se stavi velmi rezervovanë k multikulturnimu spoleëenskému uspofádání. Ve vztahu k integraci cizincû pouzívá vyraznë umírnény slovník - ve vztahu k integraëni schopnosti Nëmecka je nutné pfistupovat k rostoucimu poëtu imigrantu obezfetnë a zároveñ imigranti musí projevovat zíetelny zájem o integraci do nëmecké spoleënosti. CDU v tomto ohledu nabizi podporu vyuky nëmeckého jazyka u imigrantu jakozto jednoho z hlavních integraënich prvku.

Stranická krize CDU na pfelomu tisíciletí byla sice vyvolána primárné vnitfnimi problémy strany. Nicménë zmëna na postu pfedsedy strany (W Schäuble a následné A. Merkelovà) spoleënë se spoleëenskymi reformami realizovanymi levicovou koalicí znamenaly pro CDU nutnost vyrazné reformy. Z tohoto duvodu je zfejmé, ze v programu z roku 2002 dochází k nejvyraznëjsim posunum oproti pfedeslému programu v celém sledovaném období. V tomto lze tvrdit, ze strana vyraznë reagovala na nejen na promënu vnéjsího kontextu, ale také na vlastni institucionální krizi. Ta mimo jiné zpusobila nominování pfedsedy CSU Edmunda Stoibera na post kandidáta na kancléfe, a tím pádem zvysení vlivu CSU na vnímání národních oblasti programu.

c. Období2005-2009\ analyza volebních programú

Procès modernizace a píizpusobení se konzervativní strany novym spoleëenskym trendum je mozné spatfit napfíklad ve zmínce byvalého prezidenta Christiana Wulfa (CDU) o vztahu islámu a Nëmecka. Die jeho teze je islám integrální souéástí nëmecké kultury, coz je z pozice konzervativního politika zásadní prohlásení. Je zfejmé, ze ve sledovaném období byla CDU nucena se "vyrovnat" nejen s faktem, ze Nëmecko je pfistéhovaleckou zemí, ale také s nutností inkorporace této promény do svého profilu.15 Tentó moment symbolizuje, nakolik byla CDU nucena uzpusobit nejen svuj kfest'ansky profil, ale zejména i obecny vztah ke konzervativním hodnotám.16 Tentó vyvoj postoupil do podoby, kdy se CDU ve volebním období 2009-2013 pozitivnë postavila k problematice právního rámce souzití osob stejného pohlaví,17 k problematice kvót pro zeny ve vysokych manazerskych funkcich ëi podpory pristëhovalcu smérujících do Nëmecka s cílem zachování úrovné nëmecké ekonomiky (Die Zeit 2013a). Pod vedením kanclérky Merkelové se CDU nachází vpozici nejsilnëjsi politické strany na nëmecké politické scénë a souëasnë Merkelová nemá zádné relevantni vnitrostranické vyzyvatele. CDU velmi efektivnë opanovala diskuzi nad budoucnosti evropské spoleëné mëny, éímz posñila také svou pozici na evropské ùrovni (Clemens 2009:127; Harnich 2009).

Snahou vedoucí k promënë institucionálního nastaveni CDU bylo zahájení spolupráce s CSU pri volbách do Spolkového snëmu. Z hlediska programo vych priorit dochází ve jmenovaném obdobi k ménë vyraznÿm zménám nez ve srovnání s obdobím 1998-2002. Ustálení vnímání národních priorit se vztahuje ke trem hlavním oblastem: v evropské politice dochází k vyraznému vnímání národních zájmu; pozitivní pohled na problematiku integrace migrantu zijících v Némecku; zdúrazñování krest'anského hodnotového usporádání spoleénosti.

Volebníprogram 2005

Tentó volební program lze ve srovnání se vsemi predeslymi defmovat jako zásadní v procesu hodnotové a programové modernizace strany. CDU se po dvou neúspésnych pokusech o porazení SPD ujala pod vedením Angely Merkelové vedoucí role ve vládní koalici (spoleëné s SPD). S postavou Angely Merkelové doslo k ukonéení étosu éry Helmuta Kohla a jeho spolupracovníku. Vysledkem hledání nového hodnotového rámce byl pro CDU posun do vyraznë stiedové pozice a s tím související mensí dûraz nékterych tradiéních konzervativních témat. Na konci tohoto procesu byla vyrazná proména imigraéní politiky, která se stala vûëi cizincùm vyraznë pfíznivéjsí. Dalsím znakem je obecné mensí dûraz na obecné jednotící snahy vedoucí k podpore jednoty Nëmecka. Tentó trend je ovsem porovnatelnÿ s ostatními politickÿmi stranami a vypovídá nejen o promënë CDU, ale také o obecné mensí roli ukotvujících hodnotovych rámcú pro spoleénost. Pri porovnání s ostatními politickÿmi stranami a jejich programy je evidentní úbytek ideologického a hodnotového rámce volebních programû. Tomuto trendu se musela prizpûsobit i CDU.

V programu je zretelnÿ posun vnímání evropské politiky, a sice do roviny pragmatickych politickych nàvrhu, respektive pfistupû k evropskÿm tématum. Volební program souëasnë vyraznë ménë zduraznuje prosazování nëmeckych národních témat v procesu evropské integrace a evropské politiky V souvislosti s vyse zminënym pragmatickÿm pfístupem nejen k evropské politice lze sledovat, ze normotvorná stránka EU nemusí byt vzdy prijímána pozitivnë, resp. povazována za Nëmecku skodící. Posílení pragmatické pozice Némecka v rámci unijni politiky se dále projevuje tradiënimi evropskymi tématy CDU: zdurazñováním principu solidarity, zapojením národních parlamentu do legislativniho procesu a opëtovnym definováním role Némecka jako silného partnera v EU. Ve srovnání s predeslÿmi volebními programy nedochází k explicitnimu zmiñování prosazování národních zájmu, CDU chápe roli Némecka jako silného partnera v EU.

Podobnë jako v prípadé volebního programu z roku 1990, ktery byl vyraznë rozkroéen mezi etickou jednotu a supranacionální integraéní imperativ, dochází ve volebním programu v prosazování kolektivní némecké identity i ve formé hrdosti na Vaterland a souëasnë dochází k vyrazné proméné integraéní a imigraéní politiky. První éást je mozné vztáhnout na snahu CDU klást duraz na hrdost na zemi a prostrednictvím némeckého hospodárství kolektivné uchopit identitu zemé, coz je vyrazny posun i ve srovnání s dobou kolem sjednocení Némecka na poéátku analyzovaného období. Druhou éástí je proména integraéní politiky. Zde lze sledovat vyvrcholení procesu modernizace CDU, nebot' se strana nejen vyslovuje pro podporu integrace migrantu, ale defïnuje Nëmecko jako svétu otevrenou zemi a prívétivou vûëi cizincum. Tentó fakt lze v porovnání s postoji v predeslych volebních programech shledat jako vyrazny modernizaéní krok. Dalsí éástí definující národní kategorii a znaéící proménu vnímání otázek tykajících se identit je role kultury (resp. její presah) jako základního prvku národní identity. CDU defïnuje Nëmecko jako kulturní národ a v souëasnë dobë vidí kulturu jako nedílnou souëàst identity.

Vzhledem k volebnímu vítézství a upevnëni role CDU na némecké politické scénë lze rici, ze vnitrostranické zmëny CDU byly úspésné. Vedly nejen k volebnímu vítézství, ale také k upevnëni pozice v rámci stranického systému. Stejnë tak neúspéch ve volbách v roce 2002 se projevil nejen zmënou na postu kandidáta na kancléfe, ale také upozadéním emocionálních prvku programu. Podobnë jako v prípadé roku 2002, institucionálné proména strany vyvolaná volebním neúspéchem (krizí) zpûsobila zménu vedoucí k volebnímu vítézství.

Volebníprogram 2009

Poslední analyzovany volební program je mozné vnímat jako referenéní rámec pro pokraéování vyvoje zkoumanych percepcí. Uéast ve vládní koalici znamenala pro CDU umírnéní prosazování konzervativnëjsich témat a vzhledem k postupnému zavrsení procesu modernizace se vyraznë etablovala ve stredu politického Spektra. Strana zaznamenala velky úspéch pri zapracování témat politickych konkurentu do svého programu zejména v sociální oblasti. Tím se CDU stala do znaéné míry hybatelem ideologického sblizování parlamentních politickych stran (Göhs 2013). Dále je nutné vzít v úvahu rozsah hospodárské krize, ktery se nejvyraznëji prosadil v roce 2009. Pri pohledu na volební programy pro uplynulá volební období se dá predpokládat, ze zpusob percepce témat naváze na minulé programy.

Vzhledem k obecnému trendu dominance pragmatickych témat v némecké politice a postupnému ideologickému sblizování jednotlivych politickych stran je ponékud prekvapivé, do jaké míry doslo ve volebním programu k nárustu emocionálního zabarvení zejména hodnotové éásti volebního programu. Tentó posun je zajímavy zejména ve srovnání s ostatními politickymi stranami a jejich volebními programy, u kterych nastala naprosto opaéná tendence.

V píípadé témat vënujicich se evropské politice je zietelnÿ opëtovnÿ posun smërem k prosazování a efektivnímu zastupování národních zájmu. Tentó trend je patrny nejen hlubsím rozpracováním píedstav o prosazování národních zájmu, ale také explicitnë zmínénou transkripcí nëmeckych politickych a spoleéenskych zvyklostí do prostíedí EU. Konkrétnë se jedná o píenos právního rámce némeckého hospodáíství na unijní úroveh, zdúrazñování role sociálné-trzního hospodáíství a v poslední íadé také o posílení némeckého jazyka v EU. Za zmínku také stojí vnímání Evropské centrální banky, která by mêla byt die CDU íízena stejnÿmi pravidly jako némecká Bundesbanka.18 Píi analyze nelze opomenout v programu chybéjící explicitní zmínku o podpoíe nadnárodní integrace EU, jako tomu bylo v píedeslych volebních programech.

Ve srovnání s píedeslymi volebními programy dochází v kategorii národ ke dvéma paralelním procesum. Prvním z nich je stále se umírñující píístup k imigraéní problematice, tím druhym je zíetelné deklarovaná snaha o integraci imigrantu do némecké spoleénosti. Právé v tomto bodé dochází ke spojení snahy o kulturní sjednocení. Role znalosti némeckého jazyka (v obecném kontextu) je vnímána spoleënë s reálnou snahou o komplexní integraci spoleénosti jako formy identifikace se spoleénosti, ve které zijí. Tentó smër je doplnén o zduraznéní praktickych kroku, mezi néz lze zaíadit podporu kvalifikované imigrace do Némecká a obecné konstruktivní vyu^ití migrantu. Zároveh v percepci národních témat dochází k opétovnému durazu na lásku k domovinê a k podpoíe pozitivního vztahu k Némecku.

V píípadé vnímání hodnot dochází k vyraznému posunu vnímání kíest'anství. CDU jej definuje jako základ hodnotového uspoíádání spoleénosti, zduraznéní role kíest'anskych církví v obéanské spoleénosti, píiéemz se zajimavë zmiñuje o spoleéenské/individuální odpovëdnosti pied Bohem. Nejedná se pouze o uvedení tradiéních hodnot nebo role nábozenství, ale o transformace jeho role v sekularizované spoleénosti. Dulezitou zmínkou volebního programu je také islám jakozto souéást némecké kultury. Tentó fakt svédéí o snaze CDU reflektovat spoleéensky vyvoj a rozvíjet svuj konsensuální potenciál prezentovany zejména Angelou Merkelovou. Schopnost zapracovat do programu strany vnéjsí impulzy se stalo i hlavnim duvodem pokraéování ùspësné éry Angely Merkelové. Z hlediska pouzitého analytického ràmce je numé zdûraznit, ze vliv kontextu (prostfedí) na utváfení politickych priorit se stal typickÿm znakem ùspëchu Angely Merkelové v ëele CDU.

4. Zhodnoceni vÿvoje percepci CDU

Zajímavym jevem je postupnÿ nárust vnímání nëmeckého zpusobu politiky a zvyklosti jako ideálního nástroje pro pfenos na evropskou úroveñ. Tentó trend je evidentní v postoji k Euru - v linii vztahu Nëmecka k maree, tvorbë mënové unie a snaze o identifikaci s novou mënou - je zfejmé, nakolik je pro CDU zásadní spoleéná mëna jako prvek identifikace s hospodáfskou a politickou dimenzi EU a jak je soubëznë obtizné opusténí jednoho ze znaku ùspësného povâleëného rozvoje zemë.

Dalsím bodem je promëna pfístupu k imigrantum a integraënim tématum obeenë. Je patrné, ze strana byla nucena v rámei procesu modernizace akeeptovat spoleëenskou situad a inkorporovat tato témata do svého programu. Nejedná se vsak pouze o jejich zahrnutí, ale také o postupnë pragmaticky (akceptující) pfistup k této problematice - zaëlenëni imigrantû do nëmecké spoleënosti a souëasnë odmítání tvorby paralelnich spoleënosti. Z pohledu pfístupu k imigraënim tématum se nabízí zajímavé srovnání s podporou nàvratu etnickÿch Nëmcu ze zahraniéí, ve které lze spatfit vyrazny homogenizaëni apel CDU. Ve vnímání vztahu ke spoleëenskému celku dochází ke kontinuální snaze o podporu kultury jako identifikaëniho prvku jedince se spoleënosti. Tfetí éástí, která symbolizuje vyvoj CDU ve zkoumaném období, je otázka vnímání hodnot a jejich role ve spoleënosti. Podobnë jako v pfipadë evropské politiky dochází ke kontinuální snaze o uchopení kfest'anství jako hodnotového rámee pro spoleénost. Tentó trend je pozoruhodny ze dvou hledisek - v rámei procesu postupující sekularizace se jedná o de facto protichudnÿ smër rozvoje; vysledkem procesu modernizace CDU je vyraznëjsi percepce kfest'anskych témat v porovnání s poéátkem sledovaného období. Tentó fakt lze povazovat za zajímavy modernizaéní vysledek, a to v souvislosti, kdy se strana jako celek vyraznë pfesunula do stfedu politického Spektra. Jedním z vysvëtleni mûze byt spoleény volebni program CDU a CSU. Bavorská CSU se v tëchto tradiéních konzervativních tématech profiluje vyraznë vice nez CDU.

Pfi pohledu na promënu vnímání národní jednoty mezi obdobím 1990-1998 a následujícím od roku 1998 do 2002 je zfejmé, ze ekonomická situace Nëmecka (v tomto smyslu prostfedí) a institucionální problémy (z hlediska hledání novych politickych priorit) byly vyznamnÿm faktorem pfi formulování národních percepci CDU. Aëkoü nelze vysledovat zásadní zlom, promënu vnímání národních zájmu ve vztahu k EU a snahu o definování jednotících prvku nëmecké spoleënosti lze chápat jako reakci na promënu vnëjsiho prostfedí; jinymi slovy, vnëjsi prostfedí pusobilo jako poéáteéní krizovy moment vyvolávající promënu politiky. V souvislosti s hospodáfskymi problémy strana kromë praktickych politickych kroku reaguje snahou o posñení národní jednoty, coz lze vztáhnout na první vyzkumnou otázku. Volebni program pro volby vroce 2002 nevykazuje ve srovnání s rokem 1998 zásadní zlom, spise lze vysledovat poéátek dlouhodobéjsího trendu.

Pfi pouziti konceptu path dependency na vyvoj národních percepci lze sledované období rozdëlit do následujících fází. V období do roku 1998 dochází pouze k díléím zmënàm, které reflektují vyvoj prostfedí, ve kterém se aktér pohybuje. Nicménë soubëh politickych a institucionálních zmën v období od roku 2002 do roku 2005 lze oznaéit jako poéátek stabilizace strany v poslední dekádé. V tomto smyslu krize CDU (v období 1998-2002) znamenala promënu vnímání národních priorit v reflektující proméñující se kontext nëmecké politiky a stejnë tak projekci vlastnich pozmënënych priorit. Pri blizsím pohledu na promënu priorit CDU se nabizi zajímavy obrázek, ktery dostal jasné kontury v poslední ëàsti sledovaného obdobi (2005-2009). Jedná se o prizpûsobeni se nëmeckého politického a spoleëenského kontextu v oblasti imigrace. Zde se CDU vyraznë prizpûsobila politice ostatních relevantních stran. Z velmi vlazného postoje k cizincûm zijícím v Nëmecku se posunula k relativnë inkluzivnimu mainstreamu nëmecké debaty o budoucím etnickém usporádání. Druhym bodem je postupnà promëna evropské politiky. CDU postupnë opustila neochvëjnou podporu nadnárodní integrace. Ta byla nahrazena reflektováním vlastnich národních zájmu a snahou o píenos nëmeckych principu na evropskou úroveñ. V tomto ohledu se jedná o protichudny vyvoj oproti levicovym stranâm nëmecké politiky, které v souëasné dobë tvoíí hlavní podporovatele nadnárodní integrace zejména v jeji obëanské rovinë. Ve srovnání s imigraéní politikou nelze hovoíit o píizpusobení se kontextu nëmecké debaty, ale o projekci vlastnich programovych priorit. Tentó trend je postupnë viditelny v programech od roku 1998. Lze potvrdit, ze krize (roku 1998) vyvolala zmënu institucionální ch a politickych priorit, která byla v delsim ëasovém horizontu úspésná (vítézství ve volbách v letech 2005 a 2009). Strana dokázala úspésné inkorporovat zmënu kontextu politiky a souëasné krizové období vyuzít pro v jednotlivych programech ietëzici se promënu evropské politiky.

Píi zodpovézení druhé vyzkumné otázky lze naopak vysledovat dynamiku podporující spíse deterministickÿ píístup kpath dependency, resp. Pailerovu argumentaci. Dalsí vyrazny posun ve vnímání otázek spojenych s formováním národní identity (napí. postoj k integraéní politice nebo prosazování národních zájmu) nastává v následujících volebních programech (2005 a 2009). Ty zdurazñují posñení národní jednoty a jednotících hodnot ve spoleënosti ve vëtsi mííe nez programy v krizovém období 1998-2002. Lze tedy dospët k zàvëru, ze k promënë (v tomto píípadé posñení národních percepcí) není krize bezpodmíneéné nutná, promëna muze byt tedy iniciována na základé vlastní institucionální struktury. Vezmeme-li v potaz dvë po sobé jdoucí volební vítézství, lze pouzitím Piersonovy argumentace dospët k zàvëru, ze z poéáteéního krizového momentu vysla CDU posílena.

Sidebar

Analysis of the Development of the CDU's Perception of National Identity Between 1990 and 2009

Summary

The paper deals with the perception of the term national identity in the case of the German conservative party, the CDU. The analysis focuses on the time period from 1990 till 2009 using the path dependency concept. The main aim of the text is to focus on the development of national identity perception taking into account the process of European integration and the changing German societal environment. The paper deals chronologically with general elections held within the research period.

The paper aims to explain the development of the perception of national identity of the Christian Democratic Party (CDU), the strongest German political party over the past decade. The paper focuses on election manifestos for general elections in the 1990, 1994, 1998, 2002, 2005, and 2009 elections. To do so, each manifesto is divided into up to five analytical categories - such as values, nation, Europe, threats, and society. These categories aim to explore the party's perception in a wider context instead of focusing only on direct references to national identity.

For the purposes of this paper, the concept of path dependency was employed. This concept allows us to focus not only on perceptions as such from a structural/institutional perspective. Indeed, although, the path dependency concept is usually used to analyse institutional change (see e.g. Pailer 2011, Pierson 2000 and 2004, or Ebbinghaus 2005), the paper employs this concept with respect to policy change. The paper does not focus on the role of the party's changing institutional setting. Nevertheless, the paper explains policy shifts in the context of institutional crisis that contributed to greater policy change. In addition to this, each chapter deals with the political context of the time period. It must be noted that the election manifesto is understood in this context as a shaping tool: political parties use the manifesto as a means of spreading their views; at the same time, the parties perceive the current state of society and, according to this, they adapt their policies or general perceptions.

To gain a complex picture, one has to consider the German political and societal environment: in this case, the relation between the national and European perceptions of national identity and the generally not often reflected research on national identity. Although scholars like Thomas Risse, Jürgen Habermas, and Hans Haull have contributed to this topic in their work, the perception of national identity has not been a significant topic of research.

The analysed period was divided into three phases with an emphasis on the internal crisis between 1998 and 2002. As argued, this crisis influenced policy priorities as well. In addition, the perceptions of elements belonging to the concept of national identity changed in order i) to gain victory in the general election in the 2002 and 2005, and ii) to reflect properly the state of German society. Therefore, significant policy shifts were made.

One can divide the analysis into the following parts: (i) the changed national identity perception as such, and ii) the crisis as the impulse for policy change. From the perspective of the six analysed elections, the changes in the perception of national identity are evident. Although the party stresses openness towards immigrants and the modernity of the nation as such, the manifestos tend to focus on the utilisation of tried and tested German practices at the EU level or the richness of German economic, cultural, and societal traditions like a strong national currency. In the context of European policy, this difference should be analysed in relation to the European debt crisis; it is evident that the existence of a strong German identity is a result of long term development. Nevertheless, this trend can be also observed in other political parties. In addition, this shift was followed by a weakening of the commitment to the European integration. Interestingly, the mention of ideas relating to national identity has become more evident in the last three analysed manifestos. However, the mentions of values or Christianity have become less important.

Employing the concept of path dependency elicits interesting findings. Defeat in the 1998 election caused a deep internal crisis, which lasted until 2002. In this case, the defeat was followed by a financial scandal. The party had to face two significant challenges at the same time: the creation of a new programmatic self-definition and overcoming the financial scandal. If one considers the time period from 1998 to 2002 as a preparatory period for the next general election, the institutional crisis which culminated in the appointment of Edmund Stoiber, the CSU former leader, as a chancellor candidate was not surprising. Nonetheless, in contrast to the 2005 election manifesto, the policy dimension did not change so significantly. The 2005 election manifesto can be perceived as a conclusion of the crisis phase from both an institutional and policy perspective. There was greater emphasis on ideas relating to national identity, such as German culture, German good practices transferred to the rest of the EU, and enforcing and defending German national interests in the EU. Nevertheless, the 2005, as well as the 2009 election victories showed that the internal crisis has been successfully overcome. Besides changing personal and institutional settings, the crisis had a significant influence on the policy dimension. The policy change shows how the party successfully integrated societal demands and preferences over the past decade. Thank to this, the CDU incorporated both conservative and liberal elements. This is evident in the case of incorporating liberal elements such as homosexual partnerships while, at the same time, actively stressing the importance of defending national interests. If one looks at this process from a wider perspective, the party followed left-wing parties in the sense of stressing the liberal values of the German society. This is most evident in the case of the 2005 election manifesto.

Footnote

2Jmenovité za voleb do Spolkového snému v letech 1990,1994,1998, 2002, 2005 a 2009

Footnote

3Blíze ke konceptualizaci pojmû národ a stát ve vztahu k politickym stranám Breuilly 1993; Schöpflin 2000; Castells 2010.

Footnote

4 Je tíeba uvést, ze zmínka o navázání vztahû s etnickymi Némci zijícími v zahranicí byla ve volebnich programech pfítomna jiz drive.

5Blíze k deflnování némecké (integracni) identity napf. Baumann (2007), Risse (2007) nebo Maull (2007).

6 Jak uvádí Jens Hacke (2006:28), ukotvení integracního imperativu do politického a spolecenského smyslení Némecka bylo soucástí o liberálné-konzervativní ukotvení politického sméíování Kohlovy éry v cele zemé.

7 Blíze ke genezi vztahu kfest'anskych hodnot a CDU napf. Zolleis 2003, 2008 nebo Pickel 2011.

Footnote

8 Tentó postreh je cennÿ zejména z dnesní perspektivy, kdy se Némecko pokousí nalézt náhrazku v podobé spolecné unijní mény.

9 Pri analyze následujících programu se primárné vénuji zaznamenanÿm zménám ve srovnání s predeslym volebním programem. V prípadé, ze nedoslo k vyraznému posunu, nevénuji v analyze dañé kategorii primární pozornost.

Footnote

10 Potvrzení této teze lze spatfit napf. v bodë tykajícím se integrace hospodáískych politik na úrovni EU.

Footnote

11 Problematika integrace imigrantu zijících v Némecku byla velmi aktuálním tématem zejména v dobé koalice SPD a Zelenÿch v letech 1998-2005, kdy doslo k uvolnéní restriktivní imigraéní politiky. Na pocátku tisíciletí se také rozbéhla intenzivní debata uvnitr CDU o postoji k imigrantum. Tentó procès vyústil v pozitivní postoj CDU, ktery se naplno projevil béhem vlády s SPD v letech 2005-2009. Aékoli v souéasné dobé CDU nevénuje této problematice prílisnou pozornost, jiz samotné prihlásení se k "integraéní zodpovédnosti" znamenalo vyrazny modernizaéní posun. Blíze k tématu Haug, Müssig, Stichs (2011) nebo Schulte (2011)

12 Aékoli se CDU a CSU tésily po nepopulárních reformách vlády SPD (zavedení programu Harz IV, spory premiéra Gerhara Schödera a ministra financí Oskara Lafonteina vedoucí k rozkolu ve vedení SPD) na slibnou vychozí pozici ve volebnim klání, skandál s financováním CDU a neschopnost nalezení nástupce Helmuta Kohla odsoudily stranu ke druhému místu. Blíze k problematickÿm okamzikúm voleb do Spolkového snému v roce 2002 a neúspéchu CDU/CSU ve volbách Roth, Jung (2002).

13 Blíze k tématu vztahu politickych stran k církvím napr. Größbölting 2013 (60-65).

Footnote

14 Obdobné jako ve volebním programu z roku 1994 lze spatrit urcitou formu "hledání" (konzervativních) hodnot, které by odrázely realitu období po rozpadu vychodního bloku (Zolleis 2008).

Footnote

15 Podrobné se promené vztahu CDU k islámu a imigrantum vénuje napf. Lau (2009: 133-168).

16 V období od konce 80. let dochází k postupné proméné role a struktury dvou nejvétsích némeckych politickych stran. Obé strany dlouhodobé celí nejen úbytku svych clenû, ale také zmensujícímu se spolecenskému a hospodárskému vyznamu. Némecká sociální demokracie je tímto procesem vyrazné vice ovlivnéna, coz se odrází mimo jiné na nízkych volebních preferencích vuplynulych 10 letech. Ackoli se CDU vyporádává s tímto procesem lépe - v pravo-stredové cásti politického Spektra se kromë CDU/CSU nachází pouze Freie Partei Deutschlands (FDP), kdezto v prípadé SPD se jedná o postkomunistickou Die Linke a o Zelené -, situace, kdy CDU byla hybnou silou politického a spolecenského zivota, na pocátku 90. let pominula. CDU (avsak nejen ta) byla nucena nové definovat vlastni spolecenskou a politickou roli.

Footnote

17 Ackoli jsou svazky osob stejného pohlaví uzákonény jiz od pocátku tisíciletí, CDU zastávala spíse konzervativní postoj kposílení práv vyplÿvajici z uzavrenÿch svazkú. Po breznovém (2013) rozsudku némeckého Spolkového ústavního soudu se ministr financí Wolgang Schäuble, ktery sám podobnÿ krok drive odmítal, vyjádril k podpore plnému zrovnoprávnéní svazkû osob stejného pohlaví. Vice napf. Die Zeit 2013b.

Footnote

18 V této souvislosti netze ironicky nedoplnit, ze tato zmínka pûsobi jako píedzvést unijních ménovych problémû. Je nicméné velmi pozoruhodné, ze tato percepce je uvedena deset let po zavedení spolecné mény.

References

Bibliografie

Posgtámka: Elektronické %droje byly %kontrolovány k 15. 2. 2014.

Banchoff, Thomas (1999): German Identity and European Integration, European Journal of International Relations 5.3, s. 260 - 284.

Baumann, Rainer (2007): Deutschland als Europas Zentralmacht, in Siegmar Schmidt, Gunther (eds.) Power in the Global Age. Cambridge: Polity Press.

Breuilly, Jeffery (1993): Nationalism and the State, Manchaster Univesity Press, second edition

Casteüs, Manuel (2010): The Power of Identity, Wüey-Blackweü, second edition HeUmann, Reinhard Wolf (eds.): Handbuch zur deutschen Außenpolitik, Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften.

Qemens, Clay (2009): Modernisation or Disorientation? Policy Change in Merkel's CDU, German Politics, 18: 2, s. 121 - 139. DOI: 10.1080/09644000902870859

Decker, Frank (2006): Die populistische Herausforderung. Theoretische und ländervergleichende Perspektiven, in: Decker Frank Populismus. Gefahr für die Demokratie oder nützliches Korrektiv?, Wiesbaden 2006, s. 9-31.

Ebbinghaus, Bernhard (2005): Can Path Dependence Explain Institutional Change? Two Approaches Applied to Welfare State Reform. MPIfG Discussion Paper 05/2. Max-Planck-Institut für Geseüschaftsforschung, Köln.

Fetzer, Thomas (2009): Beyond Convergence versus Path Dependence: The Internationalization of Industrial Relations at Ford Germany and Britain (1967-1985), MPIfG Working Paper 09/3

Göhs, Olaf (2013): Osobní rozhovor provedenÿ dne 25. 1. 2013

Großötting, Thomas (2013): Der verlorene Himmel, Bundeszetrale für politische Bildung, 1327.

Habermas, Jürgen (2006): Opening up Fortress Europe. Jürgen Habermas on Immigration as the Key to European Unity, dostupné na http://www.signandsight.com/features/1048.html.

Habermas, Jürgen (2010): Das utopische Gefälle. Blätter für Deutsche und Internationale Politik, 8, s. 4353.

Hacke, Jens (2006): Philosophie Der Bürgerlichkeit, Vandenhoeck&Ruprecht, München

Harnisch, Sebastian (2009): The Politics of Domestication: A New Paradigm in German Foreign Policy, German Politics, 18: 4, s. 455-468

Haug S., Stichs A, Müssig S. (2009): Muslimisches Leben in Deutschland. Im Auftrag der Deutschen Islam Konferenz. Forschungsbericht. Nürnberg: Bundesamt für Migration und Flüchtlinge. Forschungsbericht Nr. 6.

Christlich Demokratische Union (1990): Ja DeutschlandJa ^ur Zukunft"

Christlich Demokratische Union (1994): "Wir sichern Deutschlands Zukunft"

Christlich Demokratische Union (1998): Wahlplatform

Christlich Demokratische Union (2002): Leistung und Sicherheit. Zeit für Daten

Christlich Demokratische Union (2005): Deutschlands Chancen nutzen. Wachstum. Arbeit. Sicherheit

Christlich Demokratische Union (2009): Wir haben die Kraft - gemeinsam für unseres Land

Chvátal, Filip (2010): Transformace ekonomiky vychodního Némecka (Geografická analyza): Masarykova univerzita, Brno

Jannig, Josef (2004): Deutschland, in Weidenfeld W, Wessels W (2004): Jahrbuch des Europäische Integration, IEP Berlin. Nomos.

Jöresen, Mathias a Zirfas Jörg. (2010): Schlüsselwerke der Identitätsforschung, Wiesbaden: Verlag für Sozialwissenschaften.

Kunstát, Miroslav (2011): Transformace némecké historické pamëti a její misto v zahranicnëpolitické kultufe SEN, in: Vladimir Handl (eds.): Nëmecko v cele Evropy? SEN jako civilní mocnost a hegemon eurozóny, Praha: Ustavmezinárodních vztahû, s. 92-118

Lochocki, Tim (2012): Immigrationsfragen als Sprungbrett rechtspopulistischer Parteien. In: Aus Politik und Zeitgeschichte B 5-6/2012, s. 30-36.

Mahoney, John (2000): Path Dependence in Historical Sociology, in: Theory and Society 29, s.507-548.

Maull, Hans W (1999): Germany and the Use of Force: Still a Civilian Power?, N 2/1999, Universität Trier.

Maull, Hans W (2007): Deutschland als Europas Zivilmacht, in Siegmar Schmidt, Gunther Hellmann, Reinhard Wölf (eds.): Handbuch zur deutschen Außenpolitik, Wiesbaden: Verlag für Sozialwissenschaften.

Max-Planck-Institut für Gesellschaftsforschung, Köln.

Müller, Gerta (2007): Deutsche Europapolitik, VS, Wiesbaden.

Pailer, Bruno (2008): A Long Goodbye to Bismarck?, Amsterdam: Amsterdam University Press.

Pickel, Susane (2011): Secularization of Electoral Behavior? The State-Church-Cleavage in Europe. In: Pickel, Gert/Sammet, Kornelia (eds.): Transformations of Religiosity. Religion and Religiosity in Eastern Europe 1989-2010. Wiesbaden: Verlag für Sozialwissenschaften, s. 111-134

Pierson, Paul (2000): Incerasing Returns, Path dependence, and the Study of Politics, The American Political Science Review, Vol. 94, No. 2, s. 251 - 267. DOI: 10.2307/2586011

Pierson, Paul (2004): Politics in Time, Princeton and Oxford: Princeton University Press

Risse, Thomas (2002): Constructivism and International Institutions. Toward Conversations Across Paradigms, in Katznelson Ira /Milner Helen (eds.), Political Science as Discipline. Reconsidering Power, Choice, and the State at Century's End, New York, Norton, 597-623.

Risse, Thomas (2007): Deutsche Identität und Außenpolitik in Siegmar Schmidt, Gunther Hellmann, Reinhard Wolf (eds.): Handbuch zur deutschen Außenpolitik, Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften.

Risse, Thomas (2010): A Community of Europeans?: Transnational Identities and Public Spheres, Cornell University Press

Roth, Dieter a Jung, Matthias (2002): Ablösung der Regierung vertagt: Eine Analyse der Bundestagswahl 2002, dostupné na http://www.bpb.de/apuz/26565/abloesung-der-regierung-vertagt-eine-analyseder-bundestagswahl-2002?p=all

Scheuer, Agelika a Schmitt, Herman (2009): Sources of EU Support: The Case of Germany, German Politics, 18: 4, s. 577 - 590. DOI: 10.1080/09644000903349416

Schmidt, Manfred (2007): Das politische System Deutschlands, Bundeszentrale für Politische Bildung, 551

Schöpflin, George (2000): Nations, Identity, Power, London: Hurst & Company

Schulte, Alex (2011): Integrationspolitik in der Bundesrepublik Deutschland: Von politischer Opportunität und institutionalisierter Ungleichbehandlung zur menschenrechtsbasierten Politik? Zeitschrift für Public Policy, Recht und Management Heft 1/2011, s. 29-60

Zeit Die (2013a): Ein Parlament voller Frauenversteher, dostupné na http://www.zeit.de/politik/deutschland/2013-04/frauenquote-cdu-gruene-merkel-leyen-kommentar

Zolleis, Udo (2003): Die Organisationsentwicklungen in der Parteigeschichte der CDU, in Civis mit Sonde 3-4/03, S. 15-19

Zolleis, Udo (2008): CDU, Wiesbaden: Verlag für Sozialwissenschaften